Stránky Mártyho a Jiřinky

Velká laminátovací sobota
(13.5.2005)

Příprava začala už v pátek – natřel jsem kopyta syntetickou barvou, aby se pryskyřice do kartónu nevsákla a nevytvořila tak na spodku kapotáže nějaké nevhodné útvary. Na vlastní laminování naštěstí nebudu sám – teď s odstupem si nedokážu představit, jak bych to dělal – čtyři ruce považuju na tuto práci za minimum. A taky, Pavel přinesl do laminování kapotáže 100% zkušeností, protože já pořádně nikdy nelaminoval :o).

Ráno začalo klasicky – místo budíku nás zbudili děti, a my se po snídani a krátkém lelkování v půl devátý odebrali do garáže, z níž jsme začali postupně vyvážet Pavlovu i mojí motorku, čtyřkolku a vynášet a uklízet vše nepotřebné, abychom tam vyrobili dostatek místa na vlastní laminování. Následovala výroba „kozičky“ na přední kapotáž, aby nám „pevně“ na něčem seděla. Ještě podložit kartóny, aby bylo kam odkládat štětce, sklenice, a přebytečnou pryskyřici, která občas ukápla :o), a příprava je hotová. Začínáme stříhat skelnou tkaninu, vymýšlet co a jak. Dohodli jsme se i na vrstvách – budou 4 (350, 500, 350, 125 g/m2).

Přední kapotáž šla vcelku parádně. Pozvolna jsme získávali na obratnosti, bylo potřeba méně slov na domlouvání postupu – každý už věděl, co má dělat. Pavel míchal pryskyřici, já dělal takové ty pomocné práce okolo. Vlastně se nevyskytl žádný větší problém, až na poslední vrstvu, u které jsme si mysleli, že tkanina půjde natáhnout bez stříhání, ale nakonec jsme stříhat museli, a to už „napatlanou“ tkaninu. Ale i to jsme zvládli, a výsledek můžete posoudit sami. Začali jsme ale tušit, že nám 3 kg pryskyřice asi nevystačí, a tak jsem od taťky nechal z OBI přivézt čtvrté kilo.

• 

• 

• 

Zadní kapotáž šla snad ještě lépe – obratnost a spolupráce gradovala, Pavel se opět patlal s pryskyřicí, já zase s ředidlem,… první, druhá, třetí vrstva … pohoda … došla nám třetí kilovka pryskyřice, otevřeli jsme kilo čtvrté, dovezené z OBI, a … mírné rozpaky … je trochu jiná. No co, typ, postup práce i doby tuhnutí stejné, „vůně“ taky … tak co. Namíchat, a hurá na poslední vrstvu. Ale ouha – nějak nechce „cvaknout“. Poklízíme garáž, abychom tam mohli dát čtyřkolku, protože začíná krápat – přeci jen ještě není natřená. A pořád nic. Uklízíme, pak dokonce myjeme Pavlovu motorku, večeříme, … no snad už … sláva … konečně!! Ufffff …. Jeden rozdíl je už od pohledu patrný – oproti té původní pryskyřici, je tahle matná. Ale co, stejně to půjde přestříkat. Takže mícháme poslední porci pryskyřice na vrchní nátěr, a tentokráte dává Pavel pro jistotu více iniciátoru. Doklízíme, parkujeme motorky zase do garáže, a v cca půl deváté vyrážíme s trochou nejistoty z výsledku do hospody (mimo jiné i) na hokej. Debatíme, koukáme na hokej, a jsme zvědaví, jaký bude výsledek (i hokeje) :o). Po 3. třetině vyrážíme domů – na prodloužení se mrknem už tam. Samozřejmě, že první kroky vedou do garáže – SUPÉÉÉR, obě poslední vrstvy jsou krásně vytvrdlé. Povrch je sice matný, ale to je fuk. Koukejte a hodnoťte …

• 

• 

• 

Čištění zadní kapotáže
(17.5.2005)

A pustil jsem se do toho – nůžky, přímočará pila s velmi jemným listem na železo, wapka … jenom tohle stačilo, aby se z vcelku nevzhledného kusu laminátu s opatlanými cáry skelné tkaniny okolo stalo to, co vidíte na fotkách.

• 

• 

• 

Čištění přední kapotáže
(18.5.2005)

Kromě nástrojů, které jsem zmiňoval včera, je „potřeba“ ještě jeden – respirátor. Né, jasně, nutný není, ale hodí se … takže stejné nástroje, stejný úkol a stejný postup – podobný výsledek. Tentokráte ale s přední kapotáží …

Jo, teď si všímám, že jsem ten postup ani nepopsal, co? :o) Tak nejprve ostříhat nůžkama cáry, které nejsou prolaminované, pak přímočarkou oříznout vnější obrysy a naznačit si (nejlépe) lihovým fixem otvory a výřezy do kapotáže. Pak už jen vytrhat papír, který tvoří výztuhy kapotáže. A teď máte na vybranou – buď zbytek odstraníte wapkou, nebo se s tím ještě chvíli budete patlat nasucho, a pokusíte se vythat 1, nebo 2 vrstvy kartonu a wapku aplikujete až potom. Já zvolil druhou variantu, protože jsem nechtěl hromadu mokré kaše (i tak tam hromádka byla, ale ne tak velká). No, a tak můžete mrknout na výsledek …

• 

• 

• 

A tady už je pohled na na oko skompletovanou čtyřkolku. Nejsou tam zatím žádné držáky, kapotáž je jen posazená na čtyřkolce, takže bystřejšímu oku neuniknou sem tam nějaké nepřesnosti, křivosti, apod. No, ale není to krásné ?? :o)

• 

• 

Držáky na kapotáže a světla
(25.5.2005)

Tak kapotáže jsou začištěny, plus-mínus usazeny, … nastala potřeba je k něčemu přichytit a usadit „na čisto“, aby tam tak neplandali a hned se nepolámaly. Takže jsem přivařil 4 držáky na zadní kapotáž (2 jsem využil zároveň jako držáky na zadní světla) a (zatím jen) 2 na přední. Držáky na přední světla jsou zvlášť, a to po stranách nádrže. Jelikož jsem ještě neusadil přesně přední kapotáž a nemám k ní dva držáky, tak jsem zatím nepořídil žádné fotky, ale budou … :o)

A když už jsem měl v ruce svářečku, dodělal jsem si i „pedál“ na nožní brzdu. Také jsem upravil spojení osy řízení s unašečem kuláků … zatím tam byly tyto dvě vnořené trubky spojeny jedním M6 šroubem, což se ukázalo z hlediska opotřebovávání jako nevhodné. Takže jsem do vnitřní trubky zavařil ocelovou kulatinu (průměr 16mm) a na vnější trubku se navaří „zesílení“. Držet to bude čep, který bude procházet těmito zesílenými partiemi, a tudíž by nemělo dojít k vymačkávání, jako tomu bylo u tenkostěných trubek. Přiznávám, už jsem chtěl zkusit jízdu, tak jsem toto moc neřešil ;o)

Centální mozek lidstva …
… aneb krabička s pár součástkama, ze který povede spousta drátů 🙂
(8.6.2005)

Takže jsem včera dodělal všechny součásti elektronického modulu. Z něj povede spousta drátů, a bude mít na starosti fungování celé elektriky na čtyřkolce. Více tady v „Elektrice“

Resty z minulého roku …
(3.4.2005)

Takže zdravím po zimním spánku všechny nadšence, kteří se zajímají o stavbu dětské čtyřkolky. Tak, a rovnou se do toho dáme. Jako první jsem chtěl dodělat pár restíků, které mi tu zbyly z minulého roku. Nejstarším z nich byl pouze sbodovaný držák nádrže. Tak to už je svařeno. Dalším restíkem byly nedodělané stupačky – chyběla jim bočnice. Tak i to už je vyřešeno. A posledním restíkem bylo nedodělané přepákování na brzdy přední nápravy. Ano, i to už je hotové – posuďte sami z fotek …

• 

• 

A teď novinky … usoudil jsem, že by to vozítko potřebovalo nějakou parkovací brzdu, takže na tu, a držáky pro kapotáž se teď chystám. Ale ty držáky jsou podmíněny kapotáží jako takovou, takže to budu dělat asi napřeskáčku.

Elektrika a zadní světla
(5.4.2005)

Než se dostanu na chajdu, abych zase pokračoval na čtyřkolce jako takové, začal jsem vymýšlet osvětlení a vůbec celou elektroinstalaci na čtyřkolce. Včera jsem udělal zadní světla. Požadavek na parkovací světla je ten, aby to žralo co nejméně – takže jsem zvolil provedení LED (více o elektro-parametrech v „elektru“. Udělal jsem malej tišťák, aby se tam diody neklimbaly a nějak to vypadalo a taky aby se to dalo nějak kloudně poskládat do malé krabičky od zkušebního vzorku krému Dove :o). Původně jsem nevěděl do čeho je vestavím, ale náhoda tomu chtěla a v naší domácnosti se objevily prázdné krabičky od výše uvedeného krému, a to jak v malém zkušebním, tak velkém plnohodnotném 300ml balení. A bylo rozhodnuto :o). Vše ostatní by mělo být patrno z fotek. Info o elektro-vlastnostech je v elektrice.

• 

• 

• 

• 

• 

Kapotáž, resp. „kopyto“ na její laminování
(15.4.2005 – 17.4.2005)

Takže jsem se do toho dal … nejdřív zadní část. Ze silného kartónu jsem začal řezat, stříhat, tvarovat a lepit pozitivní formu – „kopyto“ na kapotáž. Takže nejdříve půlhodinka sezení a civění na věc, a pak, když se začala rodit představa kompletní zadní části, to všechno pozvolna poslepovat, vyztužit, a v neposlední řadě vykytovat… Fotky zachycují stav po slepení a vyztužení, ale ještě před pořádným zaschnutím, takže oblé hrany jsou fixovány malířskou lepenkou – tu jsem po zaschnutí strhnul a obliny překytoval …

• 

• 

• 

Nožní brzda a další „dodělávky“
(22.4.2005)

Po praktické zkoušce s dětma jsem usoudil, že by nebylo od věci, aby měli k dispozici nožní brzdu – tak jsem jí dodělal. Dále jsem přivařil držáček na snímač od digitálního tachometru (dosud pouze páskou přichycen na zadní napravu :o) ). Taky „lože“ pro baterii je už hotové, jenom kovové profily ještě polepit gumou, ale to až po nastříkání. A v neposlední řadě doznala úprav i „kopyta“ na kapotáž. Téměř všechno je vidět na fotkách…

Tady bych si dovolil jednu poznámku – „kopyto“ = forma pro laminování – výsledná kapotáž bude z laminátu (něco jako umělá hmota), né tedy, jak si myslel jeden kolega, že zůstane papírová. Takže samozřejmě i ty plochy v podbězích tam ve výsledku nebudou – jde jen o vyztužení papírové formy, aby při sundání ze čtyřkolky a laminování držela správný tvar.

• 

• 

• 

• 

(6.5.2005)

Takže jsem zase tady s jednou novinkou – konečně jsem udělal napojení zadní kapotáže na „tunel“ … a to asi na pátý pokus. Pokaždé jsem totiž výsledek zmačkal a zahodil. Prostě mi to nějak nesedělo. Tak koukejte, a hodnoťte :o). Teď o víkendu se chystám na vylaminování – to bude srandy … :o)

Přední světla
(11.5.2005)

Včera jsem udělal Přední světla. Přední světlomety se sestávají z parkovacích a potkávacích světel. Požadavek na parkovací světla je stejný jako u zadních světel, takže jsem zvolil i stejne provedení – LED (více o elektro-parametrech v „elektru“. Potkávací světla mají zase za úkol razumně posvítit na cestu v případě jízdy za tmy, takže těm je dovoleno trochu „baštit“ :o). Nakonec po váhání a výběrech jsem zvolil halogenové bodovky, které se používají do stropních podhledů – 12V/20W do každého světlometu.

Usadil jsem opět 3 LED (tentokráte však bílé) na malej tišťák, aby se tam diody neklimbaly a nějak to vypadalo. Pak jsem naohýbal pár plíšků (a plechů), a to celé se snažil nacpat do už o něco větší krabičky od krému Dove (300ml). Na jeden plech jsem přišrouboval „objímku“ na halogenovou bodovku, na druhý „tišťák“ s diodama. Vše ostatní by mělo být patrno z fotek…

• 

• 

• 

Info o elektro-vlastnostech je v elektrice.

Takže na úvod info o stávající elektroinstalaci Babetty. V jejích drátech koluje něco okolo 6V a ještě k tomu střídavých. Schéma standardní instalace je tady

Z výše uvedeného vyplývá, že dostat bez úprav z Babetty cca 13,5V, aby to stíhalo ještě krom jízdy nabíjet 12V baterii je utopie. Tak a co teď. Jako nejlepší varianta se mi jeví nechat část ohledně motoru nezměněnou a přemotat 3 cívky, které slouží pro napájení světel tak, aby nedávaly 6V a 4A, ale tak 14V a 1 – 1,5A. To by mělo pro moje záměry stačit.

A teď k mým zaměrům … chtěl bych na čtyřkolce mít de-facto dvě instalace. Jedna bude spojená s motorem – to bude původní, bez zásahů a druhá bude 12V instalace založená na gelové baterii (nesmí z ní nic téct při případném karambolu), která bude napájet všechny spotřebiče. Ta bude dobíjená pomocí tří přemotaných cívek z dynama. Napětí by mělo být okolo 13,5V, maximální proud tak 1,5A. Samozřejmě po usmeřnění a vyfiltrování… Napájení všech 12V spotřebičů bude rešeno dvěma vodiči, tedy + i – povedou kabely, mínus nebude ukostřené. A teď nevýhody tohoto řešení – tou hlavní je, že zapnutá potkávací světla nebude stíhat „živit“ Bebeťácké dynamo, ale pojedou z větší části z baterky, takže než si baterka šáhne „na dno“, bude to trvat tak dvě hodiny, možná o něco déle. Pak to asi bude taky ještě svítit, ale rozhodně né naplno :o). Ale to je v mém případě nedůležité – prostě když se někde zdržíme a pojede se za šera domů, nebo bude potřeba někam večer/v noci zajet – svítit to bude. Nezapomínejme, že je to dětská záležitost :o).

Plánované součásti elektroinstalace

– Gelová baterie 12V 10Ah
– Usměrňovač napětí, regulátor dobíjení, pojistková skříňka
– 2x Přední světlo
– 2x Zadní světlo
– větráček na chlazení motoru
– zásuvka na dobíjení baterie
– zásuvka na parkovací světla pro přívěs
– kabeláž a spojky

Centrální mozek lidstva (dále jen CML)… aneb jedna krabička se spostou drátů

Takže úkolem bylo navrhnout jak natahat kabely po čtyřkolce a kam umístit těch pár součástek, které by se měly starat o to, aby elektrika na čtyřkolce nejen fungovala, ale taky třeba nevyhořela :o). Po pár zavržených koncepcích padlo rozhodnutí udělat jednu krabičku, ve které bude „všechno“, a z ní povedou přes šroubovací spoje dráty ke všem eletro-zařízením. Pokud se na tom něco pokazí, tak jí prostě vyšroubuju, předělám, opravím, … čyřkolka sice nebude svítit, dobíjet, … ale bude jezdit (s malým omezením) dál, a já budu mít tak dost času (a klidu od dětiček) na opravu, úpravu,atd. :o)

Takže co by mělo v téhle krabičce být a co by měla zajišťovat:

– připojení všech elektro součástí (baterie, spínací skříňka, …)
– jistění obvodů proti zkratům, přetížením, …
– dobíjení baterie za běžného provozu (né s rozsvícenými potkávačkami-to nezvládne dynamo Babetty)
– vypínání motoru (s možností nouzového zprovoznění v případě poruchy CML
– zapínání větráčku na chlazení motoru
– zapínání parkovacích a potkávacích světel

Schéma zapojení elektriky dodám později. a) ho totiž nemám ještě nakreslené v nějaké publikovatelné formě (nemám žádný software na toto) – pouze na papíře; b) není to vyzkoušené, že to fachá správně, tak raději to nejspíš vyzkouším a odladím chyby :o)

Všechny součástky jsou osazeny na „tišťáku“ a ten vsazen do hliníkového chladiče … bude se to nejspíš totiž trochu hřát :o). Tím hliníkovým chladičem to pak bude přišroubované k železnému rámu, aby se zvýšila účinnost chlazení. Zvrchu to bude přikryté víkem plastové krabičky UK 35B (? teď si nejsem jistej).

Přední světlo

Přední světlo se skládá z parkovacího a potkávacího světla. Parkovací je uděláno ze 3 čirých vysocesvítivích 10mm diod (3,6V; 20mA), které jsou zapojeny do série a je jim předřazen rezistor, aby se dodrželo napětí na diodách. Pro napětí 13,5V je to 150 ohmu. Potkávací světlo reperezentuje halogenová uzavřená „bodovka“ o výkonu 20W (cca 1,7A). Mechanická konstrukce je popsána tady.

Zadní světlo

Zadní světlo je uděláno ze 3 červených vysocesvítivích 10mm diod (2,1V; 20mA), které jsou zapojeny do série a je jim předřazen rezistor, aby se dodrželo napětí na diodách. Pro napětí 13,5V je to 360ohmu. To vše je naletováno na tišťáku. Mechanická konstrukce je popsána tady.

Větráček

Nakonec jsem použil 80mm větráček určený původně pro zdroje v PC. Je totiž tichý, a myslím, že jeho „fuk“ bude stačit. Uvidíme, jak se osvědčí.

Kabeláž a spojky

Na propojení toho všeho jsem zvolil splétané měděné káblíky o průřezu 1,5 mm2 – to by mělo postačovat. Snažim se okruhy barevně odlišit, aby to mělo nějakou štábní kulturu :o)

– červená – plus
– černá – minus
– hnědá – parkovací světla
– modrá – potkávací světla

Ještě se rozhoduju, ale veškeré kablíky asi zavřu do takových jakoby „husích krků“, aby nebyly vystaveny všemu sajrajtu, který bude odletovat od kol…
Na spojení všech těch kabelů, krabiček, atd. jsem použil konektory, které se využívají v PC na připojení napájení 5V a 12V k HDD, CD, … nevím přesně jejich označení. Jenom vím, že se mi zamlouvali nejvíce, protože jsou docela malé, přitom poměrně robusní.

Zprovoznění motoru
(25.9.2004)

Nyní, když je konstrukce jakž-takž udělána, je třeba dotáhnout spoustu dalších věcí. Jednou z nich je zprovoznění motoru. Tomu brání v zásadě tři věci.

1) Změna ovládání plynu – nebude otočná rukověť, ale páčka
2) Změna vedení sání a nový tlumič sání
3) Změna vedení a uchycení výfuku

První problém už mám hotový – včera jsem se na to vrhnul. Na jednu takovou srandu, kterou před sebou tlačím (v duchu) už pěkně dlouho. Ano, je to páčka ovládání plynu. Ta tam prostě bude muset být, a s tím nic nenadělám. Původně jsem uvažoval, že bych jí tam nedal a použil klasickou otočnou rukověť, ale cosi mi pořád říkalo „Proč to tam asi všichni výrobci dávají…?“. Až mě to napadlo – jak budu dětem vysvětlovat, že mají „pustit plyn“? To akorát pustí řidítka a bude … ne, prostě taky udělám páčku.

Jedná se o to, aby se dalo použít originál plynové lanko. Je to Babetťácký motor, tak tam bude origo lanko. Přeci když se přetrhne, nebudu vyrábět nějaké speciální. Co se týče funkce to znamená, aby páčka byla schopna povytáhnout lanko z bowdenu o 10 mm. Alespoň tolik jsem naměřil … Těžko popisovat, jak je to udělané. Asi nejvíc, jako vždy, řeknou fotky… :o).

Přeskočil jsem prozatím bod 2, protože se objevila možnost naohýbání výfukového potrubí – tak jsem naložil čtyřkolku do kufru a zavezl jí do autodílny, kde mi jedem maník potrubí naohýbal tak, aby tlumič výfuku mohl být umístěn „nad řetězem“.

• 

• 

Provizorně jsem vyřešil sání – vzal jsem 15cm hadice, nastrčil jí na vyústění z karburátoru, z Babetty jsem vzal originál filtr (drátěnku) a nacpal jí do tý hadice … a je to, prozatím. Tlumič sání totiž budu dělat až bude udělané a přidělané sedlo – pod něj …

Dále bylo potřeba provést údržbu na motoru. Hlavně vyčistit karburátor, výfuk a dát dokupy spojky. Babetta jich má poměrně hodně a přecijen ten motor dva roky nejel, takže systémem rozborka – sborka zrdsnit a odmastit všechny spojky, zkontrolovat gufera, atd … A nakonec jestě vyčistit svíčku.

A poslední před startem – musím nainstalovat nádrž. Držák mám jakž-takž hotový (zatím pouze sbodovaný, ale to stačí … Je potřeba nádrž (plastová, objem 3l), cca 1m benzínové hadice o průměru 6mm, a také upravený benzínový kohout. Protože mám jinou nádrž – umělohmotnou, tak vyvstal problém, jak zavírat benzín. Originál kohout z Babetty totiž postrádá možnost systému „hadička-hadička“, prostě se přišroubuje na nádrž a teprve odtok je řešen hadičkou. Tak jsem dumal, jak to udělat a nakonec se to povedlo. Upravil jsem originál kohout tak, aby šel i přívod připojit přes hadičku.

1. opravdová motorová zkušební jízda
   (26.9.2004)

Tak a poprvé jsem nastartoval motor, seřídil a vyzkošel to všechno v praxi. Po cca 3km jízdy jsem nabral Jiříka a jeli jsme pro benzín a „trochu to projet“ – cca 14km :o).

• 

• 

Po návratu od benzinky, po cca 17km zkušebních jízd A tohle jsem já při ladění

Sedlo
(25.9.2004)

Dále přišlo na řadu sedlo. Hlavně, aby Jiřík už nemusel jenom stát … a taky abych mohl pod něj umístit baterku a tlumič a filtr sání. Konstrukce sedla je udělána ze dřeva – hlavně kvůli hmotnosti. A taky nevím, jak dlouho sedlo „domácí výroby“ vydrží. Když to bude nutné, nechám ho pak udělat „profíkovi“. Jako potah jsem použil koženku. Mám doma nějaké zbytky, tak alespoň ušetřím … Jako výplň je tam molitan – růžový. Né, že by záleželo na barvě, ale ta barva reprezentuje „tuhost“ toho molitanu. Taky zbytek, který jsem měl doma. A tady je výsledek. Ten kovovej bazmek, co je na obrázku přišroubovanej k sedlu, bude přivařenej k rámu – sedlo se bude sundavat samostatně …

• 

• 

• 

Nosič
(29.9.2004)

Jako další „nutnou“ výbavu bylo potřeba udělat nosič. Když jsme jeli pro benzín, ukázalo se, že nemáme kam dát flašku s olejem, kanystr s benzínem, nákup, prostě nic … Takže jsem se pustil do tohoto … rozměry jsem určil s ohledem na velikost čtyřkolky 300x600mm, výška cca 50mm. Jako materiál jsem použil tenkostěný jekl uzavřený 15x15x2 mm, délka asi 3,2m. Víc asi nemá cenu popisovat, obrázky toho řeknou dost…

• 

• 

Jestli jste si toho nevšimli už dřív, tak postupně z mojí ideje, že vozítko bude i pro děti, i pro dospělého, sešlo. Zjistil jsem totiž, že pokud by to bylo univerzální, bylo by to mimo jiné náročnější na výrobu, ale hlavně pro děti méně pohodlné. A co si budeme namlouvat, vzhledem k tomu, že to má být hlavně pro děti, dospělý si na pohodlí nemůže pomýšlet – viz 35,6km, které má už vozítko najeto (30.9.2004) :o).

Vyřešil jsem tlumič sání – tady jsem měl připraveny dvě varianty. První, vyrobit celý tlumič sání podle výpočtu, a druhou, použít část originálního vedení. Spočítal jsem první variantu, ale nakonec jsem se rozhodl jí nepoužít. Pokud byste měli někdo zájem jí dělat, mohu vám poskytnout nákres. Jedná se o plechovou krabičku 40x40x50mm. Varianta dvě: použil jsem hliníkový tlumič, který je na Babettě přišroubován přímo na rám, a to pod krk řízení. Má osazení, které umožňuje montáž na trubku o průměru cca 42mm. Toto osazení jsem uzpůsobil, aby bylo možno tlumič přišroubovat na rovnou plochu. A pak už jen udělat z plocháče 40mm širokého onu „plochu“. Do něj vyvrtat díru o průměru 20mm a do ní zavařit tenkostěnou konstrukční trubku, nařezanou a ohnutou do úhlu cca 90 stupňů. Vyvrtat dvě díry a vytočit do nich M6 závit.

Stupačky a tlumič sání
(2.10.2004)

Dalším krokem je udělání stupaček. Jako materiál jsem zvolil protiskluzový hliníkový plech tloušťky 4 mm, s takovými těmí „vyčuhujícími vzory“. Z počítku to vypadalo dost bledě, protože nikde nemohli/nechtěli prodat tak malý kousek plechu. Nejméně nabízí Ferona, a to tabuli 1x1m :o(. Nakonec se mi povedlo sehnat takový zbytek – trojúhelník, ze kterého mi to v jedné dílně nastříhali a naohýbali.

Vyřešil jsem tlumič sání – tady jsem měl připraveny dvě varianty. První, vyrobit celý tlumič sání podle výpočtu, a druhou, použít část originálního vedení. Spočítal jsem první variantu, ale nakonec jsem se rozhodl jí nepoužít. Pokud byste měli někdo zájem jí dělat, mohu vám poskytnout nákres. Jedná se o plechovou krabičku 40x40x50mm. Varianta dvě: použil jsem hliníkový tlumič, který je na Babettě přišroubován přímo na rám, a to pod krk řízení. Má osazení, které umožňuje montáž na trubku o průměru cca 42mm. Toto osazení jsem uzpůsobil, aby bylo možno tlumič přišroubovat na rovnou plochu. A pak už jen udělat z plocháče 40mm širokého onu „plochu“. Do něj vyvrtat díru o průměru 20mm a do ní zavařit tenkostěnou konstrukční trubku, nařezanou a ohnutou do úhlu cca 90 stupňů. Vyvrtat dvě díry a vytočit do nich M6 závit.

• 

• 

Brzdy
(2.10.2004)

Pro „dětský“ provoz je třeba upravit brzdy. Jsou tu 3 ks – obě přední kola + zadní brzda. Rozhodl jsem se, že pro děti bude nejjednodušší ovládání přes jednu páčku na všechno. Poměr brzdných sil seřídím já a oni pak budou pouze přidávat plyn, nebo brzdit … Jelikož budou tahat jednou páčku „tři péra“, tak to udělám jako tkový malý mechnický „posilovač“. S umístěním jsem si hlavu moc nelámal – mezi zadní částí a rámem se vyskytnul takový „akorát“ prostor. Na fotkách je vidět přepákování pro zadní brzdu. Přední zatím ještě nemám.

Řízení
(8.9.2004)

Co budeme potřebovat?

– 4 kulové čepy pro Škodu 120
– konstrukční trubka průměr 25 x 2 mm, délka cca 700 mm
– ploché železo 35 x 5 mm, délka cca 200 mm
– ploché železo 30 x 5 mm, délka cca 200 mm
– ploché železo 40 x 5 mm, délka cca 50 mm
– ploché železo 50 x 5 mm, délka cca 400 mm
– šroub M12 x 40 mm
– řidítka třeba z „pionýra“
– trubka s vnějším průměrem cca 40 mm a vnitřním >= 29 mm, délka cca 100 mm

Prvně jsem začal hlavou řízení. Do plocháče 50 mm širokého udělat otvor pro trubku, která bude tvořit hlavu řízení. Ta musí být vybavena „osazením“ pro silonová futra a otvorem pro našroubování mazničky. Po té usadit tento plocháč na vrch „trojúhelníku“, který vznikl spojením původního rámu a předního horního závěsu tlumičů. Plocháč musí být odšroubovatelný z důvodu případné demontáže řízení.

• 

• 

Po přípravení lože pro plocháč nezbývá nic snažšího, než si vytýčit směr, kudy půjde osa řízení. V tom směru vevaříme do plocháče „hlavu“ řízení. Do spodní části trubky, která bude sloužit jako osa řízení zavaříme M12 šroub, na který mezi dvě kontramatky přišroubujeme z pasoviny uřízlou hranatou podložku 40 x 40 x 5 mm. Tu zavaříme mezi dvě trubky tvořící spodní rám (mezi unašeče ramen přední nápravy).

Dále jsem si připravil „páky“ na kola a „trojúhelník“ na osu řízení,do kterých mi soustružník udělal kuželové díry na kulové čepy. Ten jsem přivařil na osu řízení, spolu s podložkou, která se bude zespodu opírat o silonové lože hlavy. No a pak jsem to sestavil…

• 

• 

Nejpozději teď přichází ke slovu výpočty. Já si je teda, přiznám se, udělal už před tím, ale nějak jsem to zapomněl napsat :o). Každé kolo bude mít jinou maximální výchylku natočené vpravo a vlevo. To je ostatně jasné z principu zatáčení. Takže je třeba spočítat, jaké že ty výchylky mají být (resp. by měly být, protože je jasné, že se to asi na 100% nepovede udělat). Abyste to měli jednodušší, pokud dodržíte stejné rozměry jako já (uvedeny níže), bude vám platit tahleta tabulka:

poloměr r (mm) úhel
vnější kolo úhel
vnitřní kolo
2000 28,6 37,1
2250 25,7 32,5
2500 23,3 28,9
2750 21,3 25,9
3000 19,6 23,5
3500 16,8 19,7
4000 14,8 16,9
4500 13,1 14,8
5000 11,8 13,2
7000 8,4 9,1
10000 5,9 6,2
Pokud by to někoho zajímalo a chtěl si udělat podobnou tabulku v Excelu, nebo pokud budete mít jiné rozměry, ve sloupcích se nachází tyto vzorce:

vnější kolo
=ZAOKROUHLIT(90-(ARCTG(($A3-(130))/1020)*180/PI());1)

vnitřní kolo
=ZAOKROUHLIT(90-(ARCTG(($A3-(130+520))/1020)*180/PI());1)

kde $A3 = poloměr zatáčení v mm,
130 = vzdálenost od „svislého čepu“ předního kola k vnější straně kola,
520 = rozteč „svisých čepů“ předních kol a
1020 = rozvor čtyřkolky

Podle výpočtů a s využitím níže vyfoceného udělátka jsem vyzkoušel délku „pák“, které se musí přivařit na unašeč kola. Vycházelo to, takže už nezbývá nic jiného, než to kolo, které jsem doposavad měl slisované rozlisovat, všechno to svařit, nastříkat alespoň základovkou (a na ploše u kola i vrchní barvou – tam už se pak nedostanu) a slisovat do konečné podoby. Také už musím nalisovat silonová pouzdra do ramen.

• 

• 

• 

Další záležitostí je držák řidítek. Ten jsem udělal z plocháče 50x5mm, se vzpěrama, trubkama atd. asi nejlépe to popíší fotky… Jena na vysvětlenou – do té „mezery“ se zasouvá trubka, které vykukuje z hlavy řízení – cca 53mm. Ta podložka, která je na konci se totiž opírá přímo o hlavu řízení.

• 

• 

• 

No, a už se nám to chýlí. Teď všechno sestavit, sešroubovat, zprovoznit provizorně alespoň zadní brzdu, … a je tu

První zkušební jízda
(15.9.2004)

Už skoro opravdová čtyřkolka

Zatím sice bez motoru – pouze z kopce, ale zase ve dvou (já a Jiřík) :o). Vyzkoušel jsem u ní to, čehož jsem se nejvíc obával – aby se to nemělo tendenci převracet – NEMÁ, juchůůůů….

Přední náprava – 1.
(13.8.2004)

Po více jak roční pauze, kdy jsem dělal na „cizím“, že šváro :o)), se vrhám do garáže, beru do ruky metr, lihový fix, rozbrusku a svářečku a jdu na to …

Co budeme potřebovat?

– 4 kulové čepy pro Škodu 120
– 2 kapalinové tlumiče
– tenkostěný jekl uzavřený 20 x 20 x 2 mm, délka cca 2000 mm
– tenkostěný jekl uzavřený 30 x 30 x 3 mm, délka cca 300 mm
– konstrukční trubka průměr 25 x 2 mm, délka cca 2000 mm
– ploché železo 25 x 5 mm, délka cca 200 mm
– ploché železo 40 x 5 mm, délka cca 150 mm
– kulatina průměr 10 mm, délka 500 mm
Pro každé kolo bude dvojité trojúhelníkové rameno, aby se závěs kola (svislá osa) neměl tendenci „lámat“.- Nemám to prostorově nakreslené, takže opět pouze náčrtky. Btw. už se těším, až k tomuhle všemu časem dodělám třeba i výkresy…

Začal jsem ale trošku z jiné strany – první jsem udělal „vystrčení“ rámu dopředu dolů, aby bylo výše zmiňovaná ramena na co zavěsit. Ukázalo se, že bude nejlepší to udělat zároveň se stupačkami. Stupačky (rozuměj plošiny na stání) mají rozměry 330 x 140 mm. Náčrt a fotky jsou níže. Červenými plocháči prochází osa zadní kyvky, ta o průměru 16 mm. Na každé straně je 45 mm závitu, který umožňuje pomocí dvou „kontramatek“ nastavit patřičnou vzdálenost stupaček – vnitřní okraje 310 mm a pomocí pár podložek to celé bočně „znehybnit“. Takže jsem ve stádiu, kdy se mi přední spodní rám „houpe“ na ose zadní kyvky … :o)

• 

• 

• 

Už mám hotové závěsy obou předních kol, momentálně jsou u soustružníka na spasování, neboť jsem zjistil, že koupená kola nejsou tak úplně domyšlená :o(. Jediné, co u závěsů ještě není, je rameno na které přijdou připevnit kulové čepy od řízení. Je to hlavně kvůli tomu, že doposud jsou závěsy symetrické, takže se nechají upnout do soustruhu a případně ještě upravit. Konstrukce závěsů hodně závisí na použitých kolech, případně pneumatikách. Nákres a fotky jsou opět níže.

• 

• 

Vlastní ramena budou z konstrukční trubky o průměru 20mm (červeně), uchycena na 200 mm dlouhé trubce, kterou opět přes silonová pouzdra prochází kulatina o průměru 10 mm (zelená tečka). Na té ta ramena budou vlastně viset. Ta je protažena závěsy, na náčrtku předního spodního rámu nakreslenými modře.

Zadní náprava – 2.
(19.8.2004)

Co budeme na dokončení zadní nápravy potřebovat?

– tenkostěný jekl uzavřený 30 x 30 x 3 mm, délka cca 300 mm
– ploché železo 30 x 5 mm, délka cca 500 mm
– ploché železo 40 x 5 mm, délka cca 150 mm

Ještě než začnu přední rám přidělávat napevno k rámu Babetty, a než se mi od soustružníka vrátí díly přední , nápravy, je třeba dodělat nápravu zadní. Tj. udělat aretační otvory pro zajištění posuvu/upevnění „úček“ na kyvce. To jsem pořád odkládal, neboť se mi nechtělo cvičit se stojanovou vrtačkou a rámem budoucí čtyřkolky :o)). Tak už to mám za sebou. Taky bylo potřeba srovnat závěsy vnějších ramen zadní kyvky do osy, a i to jsem už zmáknul. Stačí už jenom nalisovat silonová pouzdra. Teď to zese všechno složit, abych mohl pokračovat v práci.

Teď už jen tlumiče a brzdu a zadní náprava bude CELÁ. Tlumiče jsem schválně nechával nakonec, abych mohl vyzkoušet pružnost nápravy, než je přivařím. Našrouboval jsem přední rám, vepředu ho rozepřel pod původní krk řízení (protože zatím drží pouze na ose zadní kyvky) a podepřel ho úplně vepředu. Pár pokusů a už mám polohu, ve které tlumiče pracují optimálně (myslím) :o). Přivařím spodní držáky a teď ještě spáchat tu vrchní „hrazdu“. Brzda přišla tam, kde zbylo místo po instalaci tlumičů, ale omezovat jsem se nemusel – místa bylo dost, tak jsem jí mohl dát přesně tam, kam jsem chtěl … A to už máme KOMPLETNÍ FUNKČNÍ zadní nápravu, jenom nastartovat a protočit … :o)

• 

• 

Přední náprava – 2.
(28.8.2004 – 31.8.2004)

Už se mi vrátily díly od soustružníka, tak jsem se pustil do ramen přední nápravy. Tak předně jsem si všechno vyzkoušel „nasucho“, jak se bude kolo „bimbat“ :o). Nastavit odklon kola tak, aby při nezatíževém stavu byla přední kola lehce do V a srovnala se při běžném zatížení – aby to prostě jelo, když jsou co nejvíce svisle. Pokud bych udělal dvě ramena, která běhají rovnoběžně, musel bych přidat další klouby na závěsy kol, a to se mi – po pravdě – nechce. Pro tento účel bohatě postačí zmiňované…

Nakonec se hodilo, když mi soustružník „rozlisoval“ jedno přední kolo, abych u závěsu mohl vařit. Když je tam pneumatika a ten slitinovej brzdovej bubínek, tak by to asi nebylo ono. Takže mám jedno kolo komplet slisované (závěs s osou, brzdový buben a kolo s ložisky) a druhé volně.

Už mám obě ramena komplet svařená. Než budu dělat pérování, musím si už konečně spojit ty dva rámy. Pokusil jsem se totiž dělat zkoušku pérování, ale víc to pérovalo mezi rámama, než v ramenech :o).

Tak mám za sebou už zkoušku pérování přední nápravy – je už víceméně jasné umístění předních tlumičů. Taky jejich vrchní držák je už hotový a provizorně přibodovaný. Ještě domyslet řízení, protože musí sedět výchylky kulových čepů, a pak to pérování už načisto přivařím (samo, že pouze ty držáky a né tlumiče jako takové).

• 

• 

Hlásím hotovou přední nápravu!!! :o) Povedlo se mi ji konečně dodělat. Téměř vše už bylo vyzkoušené a naplánované, ale pořád se muselo udělat ještě tohle a tamto … co dodat – kochejte se! :o)

• 

• 

Jako první je potřeba si připravit Babettu. Hodně záleží v jakém stádiu rozkladu Babetta je. V principu to nevadí, protože z Babetty budem potřebovat pouze

– motor (kompletní včetně zapalování)
– rám
– výfuk (kompletní)
– rozetu ze zadního kola
– benzínový kohout
– lanko přední brzdy (možná i zadní)
– plynové lanko
– tlumič sání

Demontujeme úplně všechno, protože všechno kromě rámu nám vlastně v této chvíli na Babettě překáží, takže pryč s tím. Stojan je fajn odmontovávat až naposledy, aby Babetta stála …

Zadní náprava – 1.
(někdy v roce 2003… fotky jsou z 29.2.2004)

Jako první jsem se rozhodnul začít ze zadní nápravou. Bude to sice jednoduchá konstrukce (tuhá náprava bez diferenciálu), ale bude dost namáhaná. Nejvíc asi v krutu a vzájenmým „protáčením“ kol. Taky pohon a brzda nebudou působit zanedbatelnými silami. Co budeme potřebovat?

tažená ocelová kulatina průměru 16 mm x 500 mm (osa kyvné vidlice)
– tenkostěný jekl uzavřený 20 x 20 x 2 mm délka cca 1500 mm
– ploché železo 20 x 5 mm délka cca 700 mm
– ploché železo 25 x 5 mm délka cca 250 mm
– ploché železo 30 x 5 mm délka cca 250 mm
– ploché železo 50 x 5 mm délka cca 1000 mm
– domečky pro ložiska vnější průměr 78 mm, vnitřní průměr 55 mm, délka 105 mm, 2 kusy (tak to mám já, může být jinak, když se pak přizpůsobí zbytek konstrukce)
– unašeč pro rozetu
– unašeč pro brzdový kotouč
– 2 unašeče pro kola
– zadní osa průměr 30 mm
– 2 kapalinové tlumiče

Takže už mám zadní nápravu svařenou. Skládá se hlavně z jeklů 20x20x2 (podélná ramena) a na koncích jsou spojena plocháčema 25×5 a 30×5 (kvůli nesymetrickému ohybu původní vidlice). Dokonce i „účka“ na kterých budou přivařeny domečky pro ložiska jsou hotová. Ta jsou pro změnu z plocháče 30×5 a 2x 50×5. Váží sice asi půl kila, ale bude na tom viset v podstatě celá zadní náprava, tak ať to něco vydrží. Už je svařený i zadní svorník domečků, který bude mimo jiné sloužit i jako madlo pro zvedání. Ten bude přišroubován k ploškám přivařeným na domečkách. Teď to jenom všechno vybrousit tak, aby tam byly minimální vůle, nasadit, sesvorkovat, přibodovat, přeměřit a pak už „jenom“ svařit všechno do konečné podoby. Jednotlivé části budou k vidění zde, jen co vytáhnu fotky z kamery …

No, tak a mám to svařený – domečky jsou už přivařené na účkách a nasazené na nápravě. Teď ještě přivařit držáky zadního „třmenu“, který bude spojovat domečky a chránit ze zadu rozetu a kotouč. Třmen je přidělán šroubama, aby to celé šlo rozebrat). Všechno je spasováno a teď už udělat jenom vlastní osu.

Osa je z kulatiny 30mm v průměru, do domečků (ložisek) jde průměr 25mm a do unašečů kol jde průměr 20mm. Symetricky v prostřední části jsou osazeny unašeče kotouče (vlevo) a rozety (vpravo). Kotouč má průměr 200mm a tloušťku 10mm. Je totiž udělaný z obyčejné oceli, tak aby se nekroutil. Teď to všechno spasovat, sešroubovat … a … mám zadní nápravu. Rozeta musí být samozřejmě v ose s řetězovým kolečkem na motoru, to je jasné…

Teď váhám, jestli dodělat tlumiče, nebo se pustit do přední nápravy. Asi to vyhraje přední náprava, protože se mi pak líp bude pokusovat s nastavením výšky a tlumičů. Takže hurá na TO!

• 

• 

• 

Na počátku byla vzpomínka na moje dětství, kdy jsem si s bratránkem postavil z koleček od kočárku „káru“, která se postupně vylepšila o volant a primitivní brzdu … a co takhle Jiříkovi a Petrušce (teď už i Štěpánce) postavit něco „lepšího“. Času je na to dost, teď je jim 2, 3 a 0.2 roku :o). Při prvním posazení Jiříka na onu historickou „káru“ jsem zjistil, že zase tolik času nemám :o). Takže to začalo …

Bude to malé elektrické autíčko. Ta, co prodávají mi nevyhovovala už jen proto, že mají umělohmotná kola a poháněné pouze jedno kolo (kvůli konstrukční jednoduchosti). Díky této charakteristice jsou vhodná tak akorát na suchý rovný asfalt – na chatu by se takovéhle vozítko moc nehodilo. Mimo jiné taky proto, že na baterku vydrží jezdit 20-40 minut (myslim teď ty, co mají výkon na to, aby vyjely alespoň nějakej kopeček). Jelikož naše zahrada je ve svahu, kterej má bratru 15stupňů, a tudíž přístup k ní je obdobného charakteru, nelze vzít za vděk sériovým vozítkem. Od jednoho kamaráda jsem dostal pár gelových 12V akumulátorů 7Ah, tak teď už jen sehnat 2 vhodné motory a vymyslet elektroniku, která bude simulovat difereciál.

Postupem času se ukázalo, že moje puntičkářská povaha není schopna postavit malé jednoduché nedokonalé vozítko. Nakonec jsem skončil u benzínového motoru, pohonu 4×4, světla, kufr, tažné zařízení atd. :o) Naštěstí se mi v této „nerozhodné“ době naskytla možnost se projet na sériové čtyřkolce o obsahu 50 a 125 ccm. A to bych viděl jako mezník při rozhodování o konstrukci vozítka. Žádný pohon 4×4, žádný zadní diferenciál – to je zbytečné. Prostě to bude „kopie“ malých motorových čtyřkolek. Takže hlavní body, kterých se při konstrukci budu držet …

Pohon bude zajišťovat motor z Babetty, tudíž benzín s automatickou dvourychlostní převodovkou. Sekundární převod měl být původně dvěma řetězy (kvůli velikosti rozety a světlé výšce pod ní), postupem času se ukázalo jako vhodnější a jednodušší použít větší kola a jeden řetěz. Konstrukce se bude odvíjet od rámu Babetty – tudíž i rozměry sekundárního převodu zůstanou nezměněny. Použije se původní kyvka, která se samozřejmě bude muset zesílit, aby vydržela tlak v krutu. Zadní náprava bude tudíž tuhá, kola budou „natvrdo“ na jedné ose, bez diferenciálu – pro rozměry, které jsem stanovil na 1300x780mm není potřeba (vyzkoušel jsem si na půjčených čtyřkolkách). Aby se měla kam odvádět síla, která bude vznikat při zkřížení náprav udělám přední kola nezávisle zavěšena. Převody udělám do síly – není potřeba (ani žádoucí), aby to jezdilo 40km/h. Bohatě stačí 20 km/h. A hlavně, aby to bylo dostatečně silné. Musí to vyjet i ten kopeček k nám a to i s nějakým nákladem. Všechno udělám tak, aby zatížení mohlo být do 100 kg. Hlavně kvůli bezpečnosti, aby něco neprasklo pod dětma, když tam vlezou 2 nebo 3 (víc se jich tam snad proboha nevejde) – známe děti, že … Původně jsem chtěl v rámci bezpečnosti tam udělat pouze sedadlo pro jednoho, nyní jsem rozhdnut ze stejného důvodu udělat sedadla dvě a pro toho druhého držátka :o)