Během ledna a února 20024 jsem dům na elektrárnu provozoval sem-tam, energie nebylo tolik, ladil jsem elektrárnu, dokončoval a upravoval zapojování, a monitoroval její chování. Taky jsem jí nechal skouknout odborníky. Takový řekněme ostrý provoz začal 29.2.2024, od kdy jede elektrárna až do teď v ostrovním režimu v podstatě bez přerušení. Začal jsem se ujišťovat v obecné pravdě, že pokud svítí, je energie nadbytek, a když nesvítí, je jí nedostatek. Nezáleží na velikosti elektrárny, jen s její velikostí roste i velikost těch rozdílů. A asi stejně jako většina solárníků jsem se snažil vymyslet, jak se s tímto faktem poprat, jak elektrárně nastavit co nejlepší chování – využití vyrobené energie.
DC rozvaděč
Po návštěvě elektrikářů/revizáků mi bylo doporučeno použít jiné přepěťové ochrany. Spolu s navýšením počtu odpínačů kvůli přibývajícím panelům, by už po naskládání nových komponent do DC rozvaděče v něm nezbylo volné místo ani na jeden modul, tak jsem se ho rozhodl ještě vyměnit – z původního 2×12 jsem přešel na 3×12 modulový.
Panely a regulátory
Během března 2024 jsem dokončil zábradlí na střeše a přidal tak poslední 2 panely (JETION 450W bifacial) do plánovaného rozsahu elektrárny. A tím bylo zase energie o něco víc. Připojoval jsem další spotřebiče a sledoval jak se vyvíjí výroba/spotřeba. Když bylo dostupné energie více, zapnul jsem přitápění VZT jednotky – i přes rekuperaci, má vzduch pouštěný do místnosti o pár stupínků nižší teplotu, než vzduch odváděný. 500W topné tělísko tak mělo za úkol tento rozdíl „ze sluníčka dotopit“ a tím omezit potřebu zapnutí „klasického topení“.
Zjistil jsem, že odpoledne už mám energie „tak nějak dost“ na běžnou spotřebu i na dotápění, ale dopoledne je oproti odpoledni hodně slabé. Rozhodl jsem se tedy systém rozdělit fyzicky na 2 větve – dopolední (JV, MPPT 1) a odpolední (JZ, MPPT 2), a pro každou větev mít zvláštní regulátor, abych mohl na monitoringu odděleně sledovat, jaký „bod/napětí“ volí pro jednotlivé větve regulátor jako optimální. Pro dopolední větev byly zatím vhodně orientované jen 2 panely ze zábradlí, a tak jsem do ní během července 2024 přidal ještě další 4 panely (JETION 450W bifacial). Jsem omezen neoptimálním umístěním pozemku/domu co se týče solárních ziků, a tak tyto panely musely být namontovány cca 50m od domu, nahoru na pozemek, a umístil jsem je svisle na plot.
Tímto zásahem jsem alespoň trochu vyrovnal nesouměrnost mezi dopolední a odpolední výrobou. No, a navýšil taky celkový výkon elektrárny. A zase začalo být energie více. Chtěl jsem připojovat další spotřebiče, ale už jsem narážel ve špičkách na strop 3kW měniče, tak mi nezbylo než pořídit měnič s výkonem 5kW. Stejná značka, stejný typ (Epever IPower) jen vyšší výkon.
Co mě hodně překvapilo byla hlučnost a frekvence spínání ventilátoru měniče – 3kW měnič spínal tak nějak podle zátěže, když jel a malý výkon (např. 200W), zafuněl si klidně 1x za hodinu. A jeho funění bylo tak nějak „normální“. Oproti tomu 5kW měnič funí co cca 7 minut a je o dost hlučnější.
Vytěžování
Energie je teď dost, když svítí, tak „nevím co s ní“. Logickým krokem je tedy najít vhodný způsob vytěžování, který bude automaticky reagovat na aktuální situaci elektrárny. RPi které má na starosti FVE dostalo novou HW nástavbu se 4 relé, aby mohlo spínat podle určitých algoritmů a výpočtů nějaké výkonové prvky. Já jsem zvolil topnou patronu v AN, resp. jednu spirálu ve 3f patroně, o výkonu 1350W. Přes SSRelé jí RPi spíná (zatím spojitě) podle výpočtu, který bere v úvahu dobu do západu slunce, aktuální výrobu FVE, aktuální spotřebu domácnosti a SOC akumulátoru.
Když už mluvím o vytěžování elektrárny, měl bych také zmínit, že je vhodné zařídit i vytěžování i energie ze sluníčka, obzvlášť když jí nemám tolik. Elektrárna se chová trochu jinak když sluníčko svítí, a když nesvítí. Pokud nejsou jen slunné dny, je zamračeno, je vhodné upravit nastavení regulátorů tak, aby byly i při horších světelných podmínkách schopny nabít baterii do plna, případně vytěžily „každý Watt“. Se stejným nastavením ale při prudkém navýšení výkonu po delší době horšího počasí může dojít k náhlému navýšení napětí na nějakém článku baterie přes jeho doporučení parametry, a toto je třeba hlídat. Mě se o toto stará služba „bystrozor“ běžící na RPi, a v případě překročení limitního napětí na nějakém z článků automaticky upraví nastavení všech regulátorů, a pak „chvíli počká“, aby měly články čas se vybalancovat/zklidnit.
Díky této službě si mohu dovolit nechat nabíjecí napětí o něco vyšší, bez ní bych musel volit nižší-konzervativnější hodnoty, abych články baterie neničil.
Monitoring
Kromě lokálního monitoringu, dostupného v domácí LAN, jsem začal pošilhávat i po možnosti mít přehled i mimo domov. Jelikož řešení už bylo tak nějak rozmyšlené, zaregistroval jsem si na domácím CML další odběr na MQTT brokeru a tímto začal posílat data z FVE na druhý, tentokráte již v internetu umístěný server, kde se data ukládají stejně jako na serveru domácím. A nad nimi je postavena stejná Grafana pro jejich zobrazení. Díky tomu mám přehled o detailech FVE i mimo domov, a i vy se můžete podívat, kolik zrovna teď a v posledních 3 hodinách naše FVE vyrábí energie. Berte na vědomí, že se jedná o ostrovní FVE, tedy vyrábí vždy maximálně tolik, kolik „dům spotřebovává“.