Předáno stavbařům

Tak už konečně začínáme budovat. Moje původní myšlenka byla, že stavbařům předáme uklizený pozemek, ale pak vyšlo na jevo, že oni jen betonují. Takže ještě vyhrabání pasů bylo na nás. Za asistence geoložky jsme tedy vyhrabali pasy (vlastně jen jeden pas, protože zbytek je na skále) až na únosnou půdu, zabetonovali základovou spáru, položili zemnící drát a pak už „konečně“ předali pozemek stavbařům.



Studna

Po pár měsících je dokončena 9,5m hluboká studna do žulového masivu. Studnař na ní spotřeboval necelých 80kg trhaviny. Následně jsme studnu ještě navýšili o 3m kvůli budoucí úpravě terénu. Hladina je po čerpací zkoušce v úrovni 4m pod terénem, takže je tam 5,5m vody. To v profilu studny podle studnaře znamená minimálně 6000 litrů.

Čtyřkolka – finální montáž

Rozebrání, obroušení a opravení svárů
(18.6.2005)

Tak a už se blíží etapa, na kterou se už MOC těším, a to čistá kompletace čtyřkolky. Nejdřív jsem celou čtyřkolku rozebral do šroubků, a začal s finišováním rámu. Obrousil jsem ho drátěným kartáčem na vrtačce, opravil některé sváry, zabrousil je, a opět očistil všechno drátěným kartáčem tak, aby se to lesklo a nebyla nikde rez. Dále jsem to odmastil PerchlorEthylenem a nastříkal základovkou ve spreji (šedivá). Bohužel mi došla v půli práce :o(. Takže dneska, pokud jí stihnu koupit, to dodělám …

… a stalo se – mám nastříkaný rám. Uznávám, že po konstruktérské stránce to není nic moc, a že je nakonec fajn, že většina bude zakrytá, ale co … pro jeden exemplář to nemá cenu projektovat v CADu. Posuďte na obrázku …

Dále jsem vyřešil spojení osy řidítek a osy řízení. Původní verze čepu řízení nebyla dostatečně trvalým řešením, protože se vymačkával šroub, který byl použit jako čep. Pokud bych dal pouze pevnější čep, vymačkávala by se zase tenkostěnná trubka, ze které jsou osy udělány. Takže to chtělo promyšleněnjší řešení, a to se snad povedlo. Do vnitřní trubky jsem vevařil ocelovou kulatinu (průměr 16mm) a na vnější jsem nechal udělat „svorník“. A skrz to vede pevnostní šroub.

A už jsou obroušená a nastříkaná přední ramena, unašeče předních kol, díly řízení a zadní „nárazník“. Částečně jsem i obrousil zadní nápravu, ale ještě mě část čeká dneska.

Montujeme čtyřkolku, tentokráte už na čisto
(25.6.2005)

Takže hlásím: obroušeno, nastříkáno, … můžeme začít s montáží. Nejdřív dám dohromady podvozek – nápravy s pružením a tlumením. Taky osadím brzdy, zatím ještě nebudu propojovat lankama. Všecho hezky očistit, promazat, ať to nějak vypadá, ne? :o) Taky je potřeba udělat nějakou údržbu na motoru, a kdy je pro to vhodnější chvíle, než teď, když je venku. Takže důkladná očista, výměna gufer, těsnění, vyčištění karburátoru, dekarbonizace válce, výměna svíčky.

Podvozek už brzdí, svítí …
(18.7.2005)

Takže lanka pro brzdy jsou natahaná, brzdy jakž-takž seřízené, a po sešlápnutí pedálu … džte se … BRZDÍ TO :o). Nádrž je už taky nainstalovaná na svém místě. Další krok je natahání kabelů a „oživení“ CML. Ještě sice není vyzkoušené dobíjení, ale jinak spíná zapalování, větráček fouká a světla SVÍTÍ!! :o) CML je už na místě (v chladiči), zbývá připojit kabely, které už jsou k němu ze všech částí čtyřkolky svedeny. Ale včera už na to skoro nebylo vidět, takže dneska.

Elektrika hotova, čtyřkolka osazena na funkční úroveň
(26.7.2005)

A mám to za sebou – čtyřkolka už má elektriku komplet hotovou, tak jsem jí osadil (bez kapotáží) až na funkční úroveň. Byl taky pokus jí trochu projet, ale nepodařilo se – nějaká zrada (chytlo, chcíplo) – bude se řešit dneska. Taky po menších foto-prázdninách jsem doplnil obrázky aktuálního stavu plus nějaké detaily věcí, které jsem zmiňoval dříve …

Jezdí …
(30.7.2005)

Tak mě to potrápilo trochu víc, než jsem původně čekal, ale to vše předčil výsledek – čtyřkolka s již komplet a načisto osazeným podvozkem, JEZDÍ! :o) Je třeba ještě trochu poštelovat motor, ale hlavně, že to jede …

Usazování kapotáží
(9.8.2005)

Takže jsem si včera konečně našel zase čas na čtyřkolku. Začal jsem s usazováním kapotáže, nejprve zadní. Na místa, kde by se kapotáž dotýkala rámu, jsem polepil gumou (tlustou 1, 2 nebo 5mm podle potřeby), aby to nikde nedrnčelo, nevrzalo a neodírala se barva, ať už z rámu nebo z kapotáže. A pak na čtyřkolku usadit kapotáž, provrtat na místech, kde jsou na rámu připraveny úchyty (většinou už s vytočeným závitem), a přišroubovat. Kde to bylo žádoucí, tam jsem ještě trochu přibrousil, přiříznul, … výsledek je, že to sedí! :o)

Tak nějak si při broušení laminátu s brýlemi na očích a respirátorem na nose a puse nemohu vzpomenout, proč jsem tuto část stavby nazval „Čistá práce“

(12.8.2005)

A už mám i přední kapotáž usazenou … ještě přilepit gumové podložky, ale to už udělám, až ty kapoty zase sundám … dneska zajedu totiž vybrat a koupit barvu, a zítra, jestli to všechno dopadne dobře, se kapoty povezou k lakýrovi …

Stříkání kapotáží
(22.4.2006)

Takže zdravím po zimní přestávce. Lakýra se totiž po 3 týdnech, kdy měl kapoty u sebe, rozhodl, že se toho bojí, a že se mu do toho nechce :o(. A jelikož tou dobou už jsme dělali fasádu, nezbylo, než to nechat na jaro. A jelikož i na jaře je práce dost, dostal jsem se ke stříkání až teď.

Takže jak to probíhalo – vlítnul jsem na to v sobotu ráno, ke švagrovi do dílny (do lakovací místnosti), a začal jsem lehkým přebroušením. Moc to brousit (a kytovat) nehodlám, protože mi dětičky mohou po 14ti dnech čtyřkolku opřít o strom, a co pak?? Přerazit je?? ;o) Takže nic extra, přebrousit, odmastit, stříknout plničem a pak nějakou tu vrstvičku barvy, kterou si junior (pochopitelně) sám vybral. Po cca 2 hodinách byly kapoty nastříkaný, a po zaschnutí jsem je zvěčnil – posuďte sami:

  1. Dětská jízda
    (1.5.2006)

Na nastříkané kapoty bylo potřeba nalepit gumové „hrany“, aby se někdo o ostré hrany laminátu nepořezal. To jsem na přední kapotáži zvládnul částečně v neděli, a dodělal včera v dopoledních hodinách. Odpoledne po posekání zahrady a jiných „rodinných“ povinostech :o) to už bylo zaschlé, a já se dal do sestavení přední části čtyřkolky. V tu dobu mě ani nenapadlo, že za nějakou hodinu budou děti už drandit sami. Zvuk nastartované čtyřkolky přilákal obě starší děti ze zahrady (2 moje, 2 švagra), já uviděl jejich rozzářená očíčka … a pak se to stalo …

Vážení přátelé … ANO… :o) Včera, 1. května léta páně 2006 v odpoledních hodinách jezdily děti (Jiřík-5 a Petruška-6 let) poprvé sami na čtyřkolce, opatřené zatím jen přední kapotáží (ta je dost důležitá, protože na stěrku od předních kol lítá pěknej svinčík). Jezdili teda jen pomalu (do 10km/h) po cestě, a já běhal vedle nich, kdyby náhodou ;-). Posuďte podle fotek …

Toto je další změna názoru běhěm stavby – původně děti měly jezdit sami až po úplném zakapotování. ;o)

Kapoty hotovy … konečně
(28.5.2006)

Minule jsem se ani nezmínil, že pod všechny šrouby, které drží kapotáž, jsem udělal gumové podložky, aby to nikde nedrnčelo a aby se kapotáž neodírala. Šrouby používám s imbusovou hlavou a s límcem, aby to bylo chyceno za co největší plochu. Detail je tady.

Detail sroubu

Dnes v odpoledních hodinách jsem konečně usadil i zadní kapotáž a nosič. Naměřil jsem si a připravil i uchycení krytu řetězu, ale to jsem nedodělal. Zato kapoty jsou usazeny už načisto. A pochopitelně to neuniklo ani dětičkám, které si hrály na zahradě. Pravidelně se mě chodily ptát, jak mi to jde. ;o) Ještě něž jsem poklidil nářadí okolo čtyřkolky, už měly helmy a lezly na čtyřkolku. Premiérovou jízdu s plně okapotovanou čtyřkolkou jsem zahájil „dlouhým“ startováním, bo jsem zapomněl pustit benzín :o). Ale povedlo se – dětičky jezdily, a dojezdily se už k 60km, takže ač je čtyřkolka čerstvě sestavená, už jí lze považovat za zajetou ;o).

P.S: Na fotkách je už trochu patrné, že se k těm šedesáti kilometrům neprojezdily jen po asfaltu :o)

Toť zatím vše …