První zkouška paraboly

Po chvilkách jsem dotvořil prototyp paraboly, udělal měděnou spirálu do ohniska, dotvořil provizorní nádrž na vodu o objemu cca 2,3L a začal jsem vyhlížet slunný den. Když přišel, venku bylo -2, sluníčko dle meteostanice dodávalo energii cca 180W /m2, parabola má cca 1/3 m3. Vynesl jsem parabolu na denní světlo, nalil vodu o teplotě cca 8st, a začal měřit. Na měděné trubce v ohnisku bylo kolem 50st, do horní části nádrže začala proudit voda o teplotě kolem 40st, ale tím jak byl kolem mráz a nic nebylo izolované, nepovedlo se vyhřát ani za hodinu celý obsah nádrže. Nezbývá než počkat na teplejší dny, a také kdy slunce dodá více energie.

Stavba skleníku

V sobotu jsme začali s Jiříkem s montáží plechové kostry skleníku. Po složení hlavní kostry jsme zjistili, že to výškově úplně nesedí na základy a bylo by třeba zadní stěnu zvýšit o 5-15mm. Zajeli jsme do Bauhausu, koupil tenkovrstvou polymerovou stěrku a navýšili prolejvačky o ty „milimetry“. V neděli jsme na to posadili kostru skleníku, vyrovnali vše, přikotvili a začali stavět zbytek plechové konstrukce.



Vybetnovány opěrky u skleníku

Vybetonovali jsme opěrky ke skleníku. Tím by valná část zedničiny měla být za námi, juchů … Kryštof nám půjčil míchačku, spotřebovali jsme 9 pytlů betonu 35MPa na 1. řadu (betonováno minule) a 29 pytlů na zbytek. Zadní stěna je z 20cm širokých prolejvaček, levá stěna je z 15cm. Svislé dráty jsou 10mm, zhruba po 25cm, vodorovné dráty jsou 6mm. V levé stěně je jeden drát v každé řadě, v zadní stěně jsou dráty 2 v každé řadě. Snad to vydrží 🙂

Betonování základů skleníku

Došlo na lámání chleba – po mnoha zemních a přípravných pracech jsem se odhodlal v pátek udělat bednění na základy skleníku, a ač jsem to do večera neudělal úplně celé, pro jistotu jsem si spočítal potřebný beton a napsal seznam, co je ještě potřeba udělat. V sobotu ráno – teď, nebo nikdy – padlo rozhodnutí, že dneska je ta správná konstalace hvězd na vybetonování základů. Ráno jsem ještě musel jet nakoupit „rezervu“ pro betonování – 6 pytlů betonu, nějaké železo a pár koleček štěrku pod základy. Když se mi to všechno povedlo schrastit, zaťal jsem zuby, objednal kubík betonu a šel došalovat chybějící části. Kolem 10:45 přijel beton, a my se postupně se zapojením celé rodiny pustili do betonování. Děti byly tak akční, že abychom to měli rychleji, vozili beton i v nemotorovém kolečku (!!! cca 60m po cestičce až nad barák, převýšení 11m), Jiřík dokonce s nemotorovým kolečkem běhal, a to i po odehraném dopoledním fotbalovém zápasu. Na poslední a nejdůležitější zakončovací odborné práce přišel pomoci taťka/děda, který mě takto luxusně vysvobodil z „honění milimetrů po betonovém povrchu“ (a taky od umývání všeho nářadí). Skončili jsme kolem 16:00. Málokdo si dokáže představit, jakou mám radost, že už je tato zedničina za mnou. 🙂 Jasně, ještě to není hotové – zbývá udělat opěrné zdi, ale to už bude takové „LEGO z prolejvaček“, docela přesná práce.