Stránky Mártyho a Jiřinky

Martínkova čítanka – Jak se postýlka rozzlobila

Nechci a nechci, říká Martínek v našem příběhu. Jak to dopadne, když se Martínkova postýlka naučí také říkat nechci, se dozvíte, když si poslechnete dnešní příběh. Zkuste pak vymyslet co nejvíce slov, která se vztahují k tomuto povídání. Trochu vám napovím – umyvadlo, špína, peřina …

Jak se postýlka rozzlobila

Martínkova čítanka – Martínkovy boty

Je to tak. Být líný se vždy nevyplácí. Dnes si Martínek málem utrhne ostudu a přijde o hraní s Helenkou. Ještě štěstí, že má Martínek svého dědečka. A co vy, děti? Umíte si už samy obout a zavázat boty? Schválně, zkuste to.

Martínkovy boty

Martínkova čítanka – Martínek a sněhulák

Tentokrát Martínek spolu se svými kamarády postaví sněhuláka. A představte si – Martínek během několika dnů tááááááákhle vyrostl. Nebo nevyrostl? Tak jak to vlastně bylo doopravdy? A co mají společného sníh, déšť, kroupy, led a rosa? Jestli nevíte, maminka s tatínkem vám určitě poradí.

Martínek a sněhulák

Martínkova čítanka – Jak se Martínek ztratil

Milé děti, poslechněte si příběh o tom, jak se Martínek ztratil na pouti. Jestlipak už znáte všechny barvy, které Helenka s Martínkem v našem dnešním příběhu hledají? Najdete doma něco, co je červené, žluté, zelené nebo modré? Hádejte, jaké šaty asi bude mít Martínkova maminka.

Jak se Martínek ztratil

Hnízdo pro čmeláky

Každé jaro když se chodíme po zahradě, lítají tu při zemi čmeláčí královny a hledají úkryty. Jednou si našli skulinu pod zvětralou skálou, a tam jim to při každé změně počasí zapadávalo hlínou a zvětralou skálou. čistili jsme jim to, ale při nějakém větším dešti jim to skulinu zavalilo tak, že jsme jí už nemohli vyčistit. Rozhodli jsme se jim udělat umělý domov, který bude bezpečnější. Čmelín se skládá z podzemního prostoru pro hnízdo, vnější chodby, a vletového otvoru. Snažil jsem se najít nějaký návod, ale to co je na internetu je hodně různorodé. Takže nakonec jsem snažil držet při konstrukci několika bodů, které se opakují ve více článcích:

hnízdo by mělo být ze dřeva, které není ošetřené nějakým nátěrem, rozměr cca 30x30x15cm
vnější chodba by měla mít světlost minimálně 14 mm, aby se nepřicpala, spíše je vhodné 25mm a více a měla by mít 90st zatáčku, aby simulovala noru po hlodavcích
vnitřní chodba by měla být zaoblená, měla by ústit v rohu, aby čmeláci ve tmě při obcházení hnízda chodbu neminuli
vletový otvor by měl mít průměr 14mm, aby se do něj nedostali hlodavci, může být krytý průhlednou klapkou jako ochranu proti zavíječi, může být se stříškou proti dešti

Hnízdo je vyrobeno ze smrkové spárovky tloušťky 27mm, vnější rozměry jsou poplatné zbytkům materiálu, který jsem měl k dispozici – 30 x 29 x 20cm. Vrchní víko jsem udělal z půlky odklápěcí a celé hnízdo jsem obalil do zbytku jezírkové fólie tlusté 0,5mm.

Vnější chodba je zhotovena z HTEM trubky DN 32. Z jedné tvarovky je uříznuté hrdlo (s těsněním) a vlepené do stěny hnízda. Do něj je zastrčeno koleno 90st koleno. Do vletového otvoru je zalepeno 15st koleno bez hrdla (uříznuto) a tím zkoseným koncem je zastrčeno do 500mm dlouhé trubky.

instalace pod zem, zatím s nedodělaným vletovým otvorem

Jiřinka nahrabala mech, až uschne, vložíme ho dovnitř jako „stavební materiál“ pro čmeláčí hnízdo.

Lavice v zádveří

Jiřinka si do dobudovávaného zádveří vymyslela lavici, ale z praktického důvodu není vhodné aby měla nohy – kvůli zametání a vytírání. Dokonce mi důrazně zakázala předimenzování konstrukce (kdo se na to má prý koukat) a dokonce během jejího vytváření mě byla v dílně zkontrolovat, jestli dodržuju pravidla, která mi dala. Když viděla ty masivní železné konzole tak se zděsila. Snažil jsem se jí vysvětlit, že nebudou ani vidět, ale přesto to chvíli vypadalo, že mi roztrhá plánek a budu muset začít znovu, a lépe. No, pak s nedůvěřivým pohledem opustila dílnu, ale rozhodně to nevypadalo jako radost, či souhlas… 🙂

Deska je ze stejného dřeva (Hevea) jako stupně schodiště s rozměry 110x40cm. Konzole jsou z jeklu 40x20mm, jejich výška je 250mm a dlouhé jsou 360mm včetně zkosení (to je tam hlavně, aby tam nebyla díra, a aby to nebylo kolmé a Jiřinka to nemohla jejím bystrým očkem zahlédnout 😉

No, měl jsem štěstí … Jiřince se lavice líbí, a konzole jí nijak zvlášť nevadí 🙂

Autonomní zahradní pomocník

Zní to jak z Hvězdných válek, nebo název nového projektu agentur NASA, DARPA či podobných, ale není tomu tak … jen jsem nevěděl, jak jinak to nazvat. Prostě cílem mého snažení je si udělat nějakého pomocníka na zahradu (hodně svažitá) a kolem baráku, případně na jiné prostory, kde to bude dávat smysl. A aby to bylo jednodušší v textu, budu pro jeho označení používat zkratku (AZP=autonomní zahradní pomocník).

Činnosti, co by měl umět udělat

posekat trávu
převézt cca 100kg materiálu na korbě, umět vyklopit
shrabat sníh
případně naložit něco na tu korbu (vysypat koš ze sekání, pokud budeme sbírat trávu, sníh, …)

Režimy pohybu

ve známém terénu – podle načtené mapy
- věděl by kde se jezdit může, kde ne
- bude si umět spočítat možnou trasu přejezdu z bodu A do bodu B
- bude umět rozlišit kde se jen jezdí a kde se seká tráva
v neznámém terénu
- bude umět se vrátit zpět stejnou trasou, kterou byl doveden na dané místo pomocí ručního řízení
- bude umět sám posekat oblast (plochu), kterou před tím objel pomocí ručního řízení

Zdroj energie

Cílem bude mít tohoto pomocníka tichého, tedy na elektřinu. Jelikož bude vhodné ho občas používat delší dobu (hodiny) nebo v neznámém terénu bez možnosti dobíjení, a trakční baterie velké kapacity by způsobily příliš velkou hmotnost vlastního vozidla, rozhodl jsem se, že budu vozidlo připravovat na 1h nepřetržité práce (plný výkon) nebo 2h (částečný výkon). Co bude nad rámec těchto požadavků bude pokryto dobitím baterií v mezičase, nebo dočasným osazením benzínového motoru opatřeného alternátorem a výkonu, který odpovídá odběru při plném zatížení.

Fáze projektu

Je jasné, že tohle je běh na delší trať – že nebude vše hotové hned, že nebude vše fungovat napoprvé nejlépe. Aby se to dalo nějak uchopit, rozhodl jsem se rozdělit tohle snažení do několika fází.

Fáze 1. ověření výpočtů

V této fázi byly stanoveny základní technické parametry, zvolil jsem konstrukci náprav, kola a sestrojil jsem jednoduchou konstrukci k jejich ověření v reálném světě. Tato konstrukce bude po této fázi rozebrána – do další fáze se použijí pouze nápravy jako takové, akumulátory a balancer, samozřejmě jen pokud se osvědčí. 🙂

Osazena základní testovací elektronika pro 1. fázi

První testy dopadly dobře – potvrdila se očekávání. S hmotností vlastního vozidla cca 60kg a užitečná zátěží 80kg je schopno jet po rovině rychlostí cca 10km/h, do prudkého kopce je schopno (s výrazně nižší) rychlostí vyvézt užitečnou zátěž 140kg včetně opakovaného zastavení a rozjezdu uprostřed svahu.

Fáze 2. projektování skutečného vozidla

Dalším krokem bude vymyšlení skutečného vozítka, jeho vyprojektování v teoretické rovině, navržení rozměrů a konstrukčních prvků. Taky by bylo dobré základními výpočty ověřit materiály a použité profily, aby odpovídaly očekávanému zatížení, případně provést simulaci v CADu.

Chodníček na střeše

Už před nějakou dobou jsme si udělali přípravu na chodníček, a teď nadešel čas si udělat ten chodníček jako takový.

Chtěl bych upozornit, že se jedná o zjednodušenou konstrukci – správně by ty hranoly měly být podepřeny betonovými terči, ale já jsem si to zjednodušil – vyhodnotil jsem že to pro naše účely není třeba a nechce se mi dávat na střechu betonové dlaždice, nebo tam betonovat patky. Je to tedy takový pokus, jestli to takto vydrží.

Základem jsou dřevoplastové hranoly 4x8cm (kupoval jsem zde) a oproti zvyklostem jsem je položil na placato – celou plochou budou ležet na „hlíně“ (pod nimi je jen tkaná mulčovací fólie). V tomto mém zjednodušeném provedení mi jde především o roznášecí plochu a ne o odolnost proti průhybu v horizontálním směru. Na ně jsem našrouboval nerezovými terasovými vruty terasová prkna 27x143x4000 ze sibiřského modřínu (kupoval jsem zde).

Ohniště

Skoro před rokem jsme si při stavbě skleníku připravili plácek na ohniště, a teď nastal čas ho využít. Původně jsem měl mnohem ambicióznější plány, co tady vybuduju – zídku, kamennou podlahu, … dneska jsem dokoulel špalek z modřínu z chatičky a když už tu byl, řekl jsem si, že z něj udělám křesílko.

A když bylo křesílko, oběhl jsem pozemek jestli nenajdu i nějaké „kamínky“ na ohniště. A pak ještě nějaké další špalky na sezení… takže to byla taková rychloakce – ráno jsem vůbec netušil, že odpoledne budeme už mít ohniště.