Jelikož se začíná nahoře rýsovat konečný terén, je na čase studnu zajistit pořádně tak, aby do ní nemohla vnikat povrchová voda. Podle studnaře se měla do určité hloubky a šířky zakončit „jílovým těsněním“. Tak jsme se do toho vrhli. Nestihli jsme to dokončit, jelikož začalo dost pršet. Jíl jsme vozili zespodu Motůčkem a to sice mokrý svah bez problémů vyjíždělo, ale lidem klouzaly boty, tak jsme raději přestali.
