Dětská čtyřkolka – Úvod aneb jak to všechno začalo

Na počátku byla vzpomínka na moje dětství, kdy jsem si s bratránkem postavil z koleček od kočárku „káru“, která se postupně vylepšila o volant a primitivní brzdu … a co takhle Jiříkovi a Petrušce (teď už i Štěpánce) postavit něco „lepšího“. Času je na to dost, teď je jim 2, 3 a 0.2 roku :o). Při prvním posazení Jiříka na onu historickou „káru“ jsem zjistil, že zase tolik času nemám :o). Takže to začalo …

Bude to malé elektrické autíčko. Ta, co prodávají mi nevyhovovala už jen proto, že mají umělohmotná kola a poháněné pouze jedno kolo (kvůli konstrukční jednoduchosti). Díky této charakteristice jsou vhodná tak akorát na suchý rovný asfalt – na chatu by se takovéhle vozítko moc nehodilo. Mimo jiné taky proto, že na baterku vydrží jezdit 20-40 minut (myslim teď ty, co mají výkon na to, aby vyjely alespoň nějakej kopeček). Jelikož naše zahrada je ve svahu, kterej má bratru 15stupňů, a tudíž přístup k ní je obdobného charakteru, nelze vzít za vděk sériovým vozítkem. Od jednoho kamaráda jsem dostal pár gelových 12V akumulátorů 7Ah, tak teď už jen sehnat 2 vhodné motory a vymyslet elektroniku, která bude simulovat difereciál.

Postupem času se ukázalo, že moje puntičkářská povaha není schopna postavit malé jednoduché nedokonalé vozítko. Nakonec jsem skončil u benzínového motoru, pohonu 4×4, světla, kufr, tažné zařízení atd. :o) Naštěstí se mi v této „nerozhodné“ době naskytla možnost se projet na sériové čtyřkolce o obsahu 50 a 125 ccm. A to bych viděl jako mezník při rozhodování o konstrukci vozítka. Žádný pohon 4×4, žádný zadní diferenciál – to je zbytečné. Prostě to bude „kopie“ malých motorových čtyřkolek. Takže hlavní body, kterých se při konstrukci budu držet …

Pohon bude zajišťovat motor z Babetty, tudíž benzín s automatickou dvourychlostní převodovkou. Sekundární převod měl být původně dvěma řetězy (kvůli velikosti rozety a světlé výšce pod ní), postupem času se ukázalo jako vhodnější a jednodušší použít větší kola a jeden řetěz. Konstrukce se bude odvíjet od rámu Babetty – tudíž i rozměry sekundárního převodu zůstanou nezměněny. Použije se původní kyvka, která se samozřejmě bude muset zesílit, aby vydržela tlak v krutu. Zadní náprava bude tudíž tuhá, kola budou „natvrdo“ na jedné ose, bez diferenciálu – pro rozměry, které jsem stanovil na 1300x780mm není potřeba (vyzkoušel jsem si na půjčených čtyřkolkách). Aby se měla kam odvádět síla, která bude vznikat při zkřížení náprav udělám přední kola nezávisle zavěšena. Převody udělám do síly – není potřeba (ani žádoucí), aby to jezdilo 40km/h. Bohatě stačí 20 km/h. A hlavně, aby to bylo dostatečně silné. Musí to vyjet i ten kopeček k nám a to i s nějakým nákladem. Všechno udělám tak, aby zatížení mohlo být do 100 kg. Hlavně kvůli bezpečnosti, aby něco neprasklo pod dětma, když tam vlezou 2 nebo 3 (víc se jich tam snad proboha nevejde) – známe děti, že … Původně jsem chtěl v rámci bezpečnosti tam udělat pouze sedadlo pro jednoho, nyní jsem rozhdnut ze stejného důvodu udělat sedadla dvě a pro toho druhého držátka :o)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *